Hošťálkovice – Kunčičky, nedělní boj o další body
Pan rozhodčí Kempný poprvé foukl do píšťalky a zápas začal. Od začátku byla vidět mírná převaha a vyšší to „fotbalové myšlení” na domácí straně. Kombinace z našich kopaček byla přesnější, nápaditější a oku lahodící, Kunčičkám v tu chvíli jakoby se ani hrát nechtělo. I přes všechnu snahu v úvodu, byla ale znát i nervozita a kombinace se občas zadrhla, spíš ale vlastní nedůsledností než přičiněním soupeře. Ten v kombinaci hodně zaostával a naší dostatečnou agresivitou jsme mu ani hru neusnadňovali. Naopak naše hra měla kvalitu což soupeř pocítil poprvé již ve 12.minutě. Richard Martykán našel krásným míčem za obranu Martina Schwarze, kterému v tu chvíli ještě stihl sekundovat obránce, avšak Martin se mu elegantně vyhnul a přehodil vybíhajího brankáře, 1:0. Reakce z hlediště na tuto branku byla následující: „ Jako Messi, krása, jako Messi !“ :) Vedoucí branka přidala klidu na míči a hostující obrana se měla co ohánět. V 17.min přišla série dvou rohů jdoucích v rychlém sledu po sobě avšak zakončení Ondry Sose po druhém z nich ještě vedení 2:0 neznamenalo. O další 3.minuty později tu byly další dvě standartní situace v podobě rohových kopů, výsledkem byl faul Kunčičcké obrany na hranici 16-tky a následný centr z přímého kopu nadělal před hostujícím gólmanem velkou neplechu avšak ani tato situace skóre neměnila. Ve 24.minutě se dostali ke slovu hosté ve formě ofenzívy, přímý kop letěl přímo k našemu brankáři, Daniel Zátopek musel svést souboj s útočníkem, míč dokázal jistě vyrazit, dokončení akce bylo ale stále v režii hostů, kteří se z branky nakonec neradovali i když tato akce ukázala, že fotbal přeci jen hrát umí. Po tomto větším závaru v domácím pokutovém území přišla v minutě 26. další pěkná fotbalová akce na opačném konci hřiště. Na počátku byl rychle rozehraný aut Filipem Sehnalem na Frantu Imricha, ten si poradil s obráncem, který svou neobratnost hasil faulem, bohužel pro něj v pokutovém území, sudí byl nekompromisní, penalta. Míč si na značku pokutového kopu postavil Richard Martykán, a i když směr jeho střely brankář vystihl, šanci chytit kvalitně kopnutou penaltu neměl, 2:0. Po tomto momentě se hosté začli více věnovat diskuzím s rozhodčím a hra tak stále zústala v režii domácích. Toho využil opět Martykán, když se k němu dostal ve 32.minutě odražený míč, neváhal a z otočky napálil míč na branku, který skončil za zády bezmocného brankáře a stav 3:0 už se zdál býti velmi nadějný pro zbytek zápasu. To by nesměla přijít 37.minuta, obrana domácích podcenila nákop který propadl až k hráči mířícímu samotnému na brankáře. Útočník Kunčiček se nemýlil a snížil na 3:1. Tento moment jakoby hostům vlil novou motivaci do žil a začali se více hnát do útoku což jim však otevíralo zadní vrátka. Jedna taková situace nastala ve 42.minutě kdy se do velké šance řítil Vojtěch Baránek s Franiškem Imrichem. Vojta se snažil kolem brankáře přihrát Františkovi, který by zakončoval do prázdné branky, avšak do přihrávky sáhl Kunčický gólman tak šikovně, že celou akci dokázal nakonec zneškodnit a tak udržet Kunčičky dále ve hře. Do konce poločasu se již další velká šance nezrodila a tak jsme šli do šaten s vedením 3:1
Do druhého poločasu vlétli hosté o mnoho živěji než do půle první a byla na nich vidět chuť se o výsledek ještě porvat. První velká šance na korekci skóre přišla již v 51.minutě, to ale Daniel Zátopek ještě chybu obránce napravil a udržel tak dvoubrankové vedení. O další 2.minuty bylo před domácí brankou hodně živo, útočník hostů se vlivem snad zemské grafitace poroučel k zemi což pan rozhodčí posoudil jako nedovolený zákrok a pískal druhou penaltu v utkání. Tvrdá rána doprostřed byla v tu chvíli správná volba neboť Daniel předvídal ránu k tyči, 3:2. Nějakou dobu trvalo než jsme se oklepali z úvodu druhého poločasu a tak první naše akce která stojí za zmínku pochází z 58.minuty, ale pěkně kopnutý roh proletěl kolem branky aniž by kdokoli reagoval. V 60.minutě potěšil oko diváka Richard Martykán, který si krásně poradil v rohu hřiště s obráncem, ale jeho následný centr před branku opět nikdo nevyužil k zakončení. Minuta 70. mohla znamenat vyrovnání, ale hlavička hostů skončila těsně vedle tyče. To nebyl konec velkým šancím hostů, v 77.minutě se opět ocitl před brankářem osamocený hráč, ale Daniel Zátopek opět podržel náš tým a jako již několikrát předtím jsme jen jemu děkovali, že je stav stále 3:2. To ale bylo od Kunčiček vše, pokud tedy nebudeme 78.minutu taky počítat do akcí hostů, to se po centru z přímého kopu prosadil hráč Kunčiček a překonal svého vlastního gólmana a zvýšil tak na 4:2 což hosty srazilo na kolena a ti už do konce zápasu nic nepředvedli. Hošťálkovice se dostali ještě do jedné příležitosti kterou dokázali využít, Jiří Šimíček si potáhl míč do střelecké pozice a ranou k tyči uzavřel skóre na 5:2.
Slavíme tak zcela zasloužené výtězství, Kunčičky se až na pár šanci na začátku druhého poločasu nic nezmohli a tak odjíždějí s prázdnou a čekají dále na první výhru, naopak TJ Sokol Hošťálkovice zůstávají dále neporažené.